Krátké zprávy

22.12.2014

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS ze dne 6.12.2014

Jednání se uskutečnilo v rámci Vzdělávacích a diskuzních dnů v Karlových Varech.

11.5.2014

Zápis z jednání výboru ES ČGS ze dne 25.4.2014

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS, které se uskutečnilo v Hradci Králové

6.7.2013

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS 13.6.2013

Zápis z jednání výboru ESČGS, které se uskutečnilo tentokrát v Ostravě.

6.7.2013

XVII. Hradecké gastroenterologické a hepatologické dny - zpráva z akce

Podrobnou zprávu z této tradiční akce s mezinárodní účastí můžete nalézt na webu endoskopické sekce:

27.3.2013

Biopsie klíčovou dírkou

Vincent Zoundjiekpon a kolektiv lékařů z Centra péče o zaživací trakt publikovali na webu ES ČGS názorný návod biopsie u submukózn…

Nacházíte se: Hlavní stránka akce XIII. HRADECKÉ GASTROENTEROLOGICKÉ DNY

XIII. HRADECKÉ GASTROENTEROLOGICKÉ DNY

19.4.2009, Ivana Kajzrlíková

Ve dnech 20. a 21. března se konal již 13. ročník Hradeckých gastroenterologických dnů pořádáných Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnicí v Hradci Králové.

Akce letos probíhala v prostorách Adalbertina a účastníci se tak mohli seznámit s další historickou budovou salónu České republiky, kterým je Hradec právem nazýván. První přednáškový den probíhalo paralelně sympozium lékařů i sester. Lékařský odborný program byl zahájen sekcí věnovanou onemocněním pankreatu, v němž Jan Lata z Brna shrnul současné poznatky ke kontroverznímu tématu podávání probiotik a antibiotik u akutní pankreatitidy. Na základě výsledků studie PROPATRIA nelze podávání probiotik v současné době doporučit. Petr Vítek z Frýdku-Místku prezentoval soubor pacientů s akutní pankreatitidou, v němž mimo jiné poukázal na poměrně časté neindikované podávání antibiotik u nemocných s lehkou formou onemocnění. Filip Čečka přiblížil chirurgické téma levostranných resekcí pankreatu a Jan Trna shrnul současný pohled na terapii pankreatické malabsorbce.

V druhém bloku věnovaném idiopatickým střevním zánětům byly prezentovány práce zabývající se biologickou terapií nespecifických střevních zánětů. Vladimír Zbořil rozebral problematiku selhání biologické terapie, v praxi se lze nyní setkat s 30-50% non-respondencí na biologickou léčbu po prvním roce terapie. Biologická terapie zřejmě působí protektivně proti osteopatiím u IBD. Tomáš Douda z Hradce Králové své sdělení věnoval riziku lymfoproliferativních onemocnění při terapii imunosupresivy a při biologické léčbě. Toto riziko je malé, benefit terapie jej významně převyšuje.
Následovala sekce věnovaná endosonografii, v níž Ondřej Urban z Vítkovické nemocnice v Ostravě přiblížil lokální staging povrchových neoplázií trávicí trubice pomocí vysokofrekvenčních minisond. V souboru 40 nemocných dosáhl v 96% správného odlišení lézí vhodných k endoskopické resekci. Martin Kliment ze stejného pracoviště prezentoval vlastní zkušenosti s vlivem EUS-FNA na léčbu pacientů se solidní ložiskem pankreatu, kde zdůraznil poměrně nízkou negativní prediktivní hodnotu vyšetření v souboru (76%). V případě vysokého klinického podezření je tedy indikována chirurgická explorace pankreatu i u negativní cytologie. Rudolf Repák z královehradeckého pracoviště pak poukázal na možnou spolupráci endosonografistů s plicními lékaři při řešení patologických procesů mediastina.
Po  přestávce na oběd následovala sdělení týkající se největšího problému české gastroenterologie, kterým je bezesporu kolorektální karcinom. Miroslav Zavoral z ÚVN v Praze shrnul dosavadní výsledky screenigového programu v ČR a oznámil vznik Center pro screeningovou kolonoskopii, která mohou od letošního roku s pojišťovnami nasmlouvat kód screeningové kolonoskopie. Možnost screeningové kolonoskopie v 55 letech představuje významný posum programu a vyžaduje důslednou kontrolu kvality. Jiří Cyrany následně prezentoval dosavadní zkušenosti s registrem FAP, jehož cílem je zlepšení péče o tyto nemocné a jejich rodinné příslušníky. Ivana Kajzrlíková z Frýdku-Místku prezentovala první zkušenosti s přímým kolonoskopickým screeningem u příbuzných I. stupně nemocných s kolorektálním karcinomem a pokročilým polypem kolon. Tento screening by měl začít již ve 40 letech a doposud není systematicky prováděn. Blok byl uzavřen přednáškami chirurgů z hradeckého pracoviště, věnovanými vyšetřování lymfatických uzlin v resekátech tlustého střeva a možnostem chirurgické léčby ložiskového postižení jater.
V poslední sekci jsme měli možnost vyslechnout sdělení týkající se chirurgických resekcí jater, abdominálních katastrof, anomálií žlučových cest, Marcela Kopáčová prezentovala porovnání intra-operační enteroskopie a dvojbalonové enteroskopie v léčbě nemocných s Peutz-Jeghersovým syndromem a nechyběla ani přednáška zaobírající se experimentální problematikou NOTES Tomáše Duška z Hradce Králové.
Odborný program prvního dne uzavíral workshop poukazující na možnosti mezioborové spolupráce při léčbě pacientů s funkčími poruchami GIT. Večer pak následoval tradičně příjemný společenský večer s živou hudbou.
Druhý přednáškový den zahájila sdělení královehradeckých autorů věnovaná úloze humorálních faktorů a cytokinů při regeneraci jater a oběhovým změnám u jaterní cirhózy a TIPS. Následovala témata rozebírající plicní funkce, nutriční stav a diabetes u pacientů s jaterní cirhózou a TIPS a přednáška o extrahepatální obstrukci portální žily Petra Hůlka.
V závěrečném bloku Ilja Tachecí prezentoval experimetální kapslovou endoskopii, následovala témata zabývající se problematikou karcinoidu, kazuistika věnující se raritní diagnóze CMUSE – kryptogenní multifokální ulcerózní stenozující enteritidě, dále soubor kazuistik pacientů  s neutropenickou kolitidou Přemysla Falta z Ostravy. Jiří Cyrany ve své přednášce upozornil, že intenzivní terapie chronické postiradiační proktitidy může přinést kromě léčebného efektu i řadu komplikací a u částí pacientů je vhodné postupovat i konzervativně. Stanislav Rejchrt prezentoval unikátní vlastní zkušenosti s používáním biodegradabilního stentu firmy ELLA CS, který dále rozšiřuje možnosti terapie u nemocných s refrakterními benigními stenózami jícnu i střev. Celé sympozium bylo ukončeno přednáškou Jana Bureše o péči, především nutriční, o pacienty se syndromem krátkého střeva a závěrečnou řečí.
Z pohledu účastníků je nutno poděkovat organizátorům v čele s profesorem Burešem za sestavení atraktivního programu a bezchybný průběh akce.