Krátké zprávy

22.12.2014

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS ze dne 6.12.2014

Jednání se uskutečnilo v rámci Vzdělávacích a diskuzních dnů v Karlových Varech.

11.5.2014

Zápis z jednání výboru ES ČGS ze dne 25.4.2014

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS, které se uskutečnilo v Hradci Králové

6.7.2013

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS 13.6.2013

Zápis z jednání výboru ESČGS, které se uskutečnilo tentokrát v Ostravě.

6.7.2013

XVII. Hradecké gastroenterologické a hepatologické dny - zpráva z akce

Podrobnou zprávu z této tradiční akce s mezinárodní účastí můžete nalézt na webu endoskopické sekce:

27.3.2013

Biopsie klíčovou dírkou

Vincent Zoundjiekpon a kolektiv lékařů z Centra péče o zaživací trakt publikovali na webu ES ČGS názorný návod biopsie u submukózn…

Nacházíte se: Hlavní stránka akce zprávy z akcí XIII.Moravské gastroenterologické dny - zpráva z akce

XIII.Moravské gastroenterologické dny - zpráva z akce

28.11.2009, Petr Vítek

Ve dnech 6.-7.listopadu 2009 se v Kravsku konaly. XIII. Moravské gastroenterologické dny. Hlavním tématem byla akutní pankreatitida a dny byly připraveny a moderovány jako diskusní. 

Akci oficiálně zahájil její pořadatel profesor Jan Lata, který v úvodu vyzval všechny předsedající i účastníky k aktivní diskusi, což se mu nakonec podařilo.
První sekce byla věnována etiologii pankreatitidy. Petr Dítě i Vladimír Procházka přehledně probrali nejčastější etiologické příčiny akutní pankreatitidy ve střední Evropě, kterými jsou cholelitiáza a alkohol. V následné diskusi u modelové kasuistiky byla zdůrazněna nezbytnost vyloučení i vzácnějších příčin pankreatitidy již při první atace – léků, hyperparathyreózy, autoimunity. Standardem je stanovení hladin kalcia a fosforu u všech nemocných. Zvláštní pozornost byla pak věnována podezření na biliární etiologii v případě nálezu přechodného sludge při ultrasonografickém vyšetření břicha u těchto nemocných. Drtivá většina účastníků by v tomto případě doporučila časnou cholecystektomii. Zajímavé bylo stanovisko ke konzumaci alkoholu po prodělané akutní pankreatitidě. Pokud alkohol nebyl vyvolávacím momentem zánětu, pak jeho konzumaci v nízkých dávkách můžeme povolit již po třech týdnech.
Druhá, tradičně nejvíce kontroverzní sekce, byla věnována užití antibiotik u těchto nemocných.Julius Špičák ve svém sdělení shrnul poznatky z provedených studií, které v drtivé většině neprokazují přínos preventivní aplikace antibiotik u nemocných s akutní pankreatitidou. Preventivní aplikaci antibiotik doporučil u nemocných s těžkou akutní pankreatitidou s orgánovým selháním a inkompletní drenáží u ERCP u biliární pankreatitidy. V této indikaci mají význam především penemy. V ostatních případech je vhodné se řídit hladinou prokalcitoninu a antibiotika nasazovat včas při podezření na sepsi. Ivo Hanke hovořil o používání antimykotik u těchto nemocných na brněnském pracovišti. K rozhodnutí o nasazení antimykotik jej vede u septického nemocného rovněž nález mykotických kolonizací v tělních dutinách a v okolí invazivních vstupů pacienta. Jan Lata pak analyzoval výsledky studie PROPATRIA, které většinu pracovišť v současnosti odradily od používání probiotik u nemocných s těžkou akutní pankreatitidou. V diskusi kolem prezentované kasuistiky vyplynulo, že v praxi se již téměř vůbec nepoužívá biopsie z nekróz k průkazu bakteriální kolonizace a většina pracovišť se při rozhodování o případném debridementu řídí především klinickým stavem pacienta a výsledky laboratorních vyšetření.
Třetí sekce byla věnována pankreatickým kolekcím a možnostem jejich drenáže. Ondřej Urban hovořil o připravované klasifikaci pankreatických kolekcí a na videokazuistice předvedl metodu endoskopické pseudocystogastrostomie. Zdůraznil význam invazivních drenážních postupů v případech takzvané walled-off pancreatic necrosis (WOPN). Vlastimil Válek pak detailně rozebral možnosti chirurgické, endoskopické i radiologické drenáže. Upozornil na to, že nová klasifikace je zatím pouze ve stadiu návrhu a není tedy v úrovni guidelines. Různé strategie drenáží mohou vést k podobným výsledkům a ve volbě optimálního postupu pro daného nemocného bude především záležet na lokálních expertních zkušenostech endoskopistů, gastroenterologů, radiologů a chirurgů. Barbora Garajová pak hovořila o významu často opomíjeného měření nitrobřišního tlaku u těžké akutní pankreatitidy a postupech jak intraabdominální hypertenzi ovlivnit.
Následovala sekce věnovaná výživě. Petr Vítek shrnul postavení enterální výživy u akutní pankreatitidy, která je v současnosti metodou první volby pro nutriční podporu nemocných s těžkou akutní pankreatitidou. Ve většině případů si vystačíme s polymerními preparáty a aplikací výživy sondou, je možná i intragastrická aplikace. Michal Šenkyřík pak přednesl postupy v aplikaci parenterální výživy v této indikaci. S aplikací parenterální výživy bychom v případech těžké pankreatitidy, která netoleruje enterální výživu neměli váhat.V diskusi nad kasuistikou došlo rovněž ke shodě na nutnosti kombinované nutrice v případech, kdy tolerované dávky enterální výživy nepokrývají potřeby nemocného. Jednotlivá pracoviště se však liší v postupech výživy u nemocného s lokální komplikací (nekróza, cystoid). Většina pracovišť propouští nemocného na běžné racionální dietě s přechodnou aplikací pankreatických fermentů po dobu jednoho až tří měsíců. Některá pracoviště pak prodlužují aplikací enterální výživy u těchto pacientů i do domácích podmínek s dobrými výsledky ve snížení rehospitalizací a septických komplikací.
Poslední sekce byla věnována ERCP a jeho postavení u akutní pankreatitidy. Tomáš Vaňásek shrnul indikace a načasování ERCP u akutní biliární pankreatitidy. Vyzvedl nutnost podepsaného reversu vzhledem k možnosti závažných komplikací a upozornil na specifické situace, které mohou nastat při transportu těchto nemocných na pracoviště provádějící ERCP. Ivo Novotný pak probral strategii časného ERCP a papilosfinkterotomie, která je přínosná především pro nemocné se současnou cholangitidou. Rudolf Repák pak ve svém sdělení rozebral problematiku vzniku a prevence iatrogenní pankreatitidy po ERCP vyšetření. V této oblasti nás v blízké budoucnosti čeká doporučený postup ESGE. V prezentované kasuistice byly kromě jiného rozebírány indikace ATB profylaxe a korekce antikoagulační a protidestičkové léčby u těchto nemocných.
 
Seminář byl již tradičně „rozpůlen“ vydařeným společenským setkáním v Šatově a kulturní zdravicí spisovatele Michala Viewegha. Nezbývá než poděkovat organizátorům v čele s profesorem Latou a těšit se na XIV. Moravské gastroenterologické dny v Kravsku v roce 2010!