Krátké zprávy

22.12.2014

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS ze dne 6.12.2014

Jednání se uskutečnilo v rámci Vzdělávacích a diskuzních dnů v Karlových Varech.

11.5.2014

Zápis z jednání výboru ES ČGS ze dne 25.4.2014

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS, které se uskutečnilo v Hradci Králové

6.7.2013

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS 13.6.2013

Zápis z jednání výboru ESČGS, které se uskutečnilo tentokrát v Ostravě.

6.7.2013

XVII. Hradecké gastroenterologické a hepatologické dny - zpráva z akce

Podrobnou zprávu z této tradiční akce s mezinárodní účastí můžete nalézt na webu endoskopické sekce:

27.3.2013

Biopsie klíčovou dírkou

Vincent Zoundjiekpon a kolektiv lékařů z Centra péče o zaživací trakt publikovali na webu ES ČGS názorný návod biopsie u submukózn…

Nacházíte se: Hlavní stránka odborné Kolagenní kolitida

Kolagenní kolitida

11.11.2012, Petr Vítek

81 –letá žena s anamnézou revmatoidní artritidy, osteoporózy a chronické obstrukční plicní nemoci byla vyšetřena v gastroenterologické ambulanci pro 3 měsíce trvající vodnaté průjmy bez příměsi krve s opakovaně negativním kultivačním nálezem. Na jiném pracovišti byla již provedena kolonoskopie s normálním endoskopickým nálezem, nebyly ale odebrány bioptické vzorky.

Kontrolní kultivace stolice byla negativní, stejně jako vyšetření na toxin Clostridium difficile. Serologie na celiakii byla v normě. Gastroskopické vyšetření včetně histologického vyšetření odběru z duodena neprokázalo patologii. Byla proto indikována kontrolní kolonoskopie s odběrem vícečetných vzorků k vyloučení mikroskopické kolitidy.

Endoskopický nález byl v normě (obrázek 1)

V histologických vzorcích byl popsán nález kolagenní kolitidy se subepiteliálním depozitem kolagenu o šířce 28-50 um, zvýšenou kulatobuněčná celilizací proprie a distorzí krypt. (obrázky 2-4)
(Histologické fotografie publikovány se svolením autora MUDr. Vladimíra Hořavy ml.)
Nemocné bylo doporučeno vysazení nesteroidních antiflogistik, současně byla zahájena terapie budesonidem v dávce 9mg/den s výborným efektem. Léčbu bylo možno po 12 týdnech zcela vysadit.
Pacientka je nyní sledována více než 2 roky, během kterých prodělala dva lehké relapsy onemocnění, vždy s dobrým efektem terapie budesonidem. Vzhledem k revmatickému onemocnění se nepodařilo zcela vysadit terapii nesteroidními antiflogistiky, tyto léky ovšem pacientka výrazně omezila.
Kolagenní kolitida
Vyskytuje se až 5x častěji u žen, roční incidence dle různých geografických lokalit se pohybuje v intervalu 5-20 nemocných na 100000 obyvatel. U části nemocných může docházet k překrývání s lymfocytární kolitidou.
Chrakteristický je mikroskopický nález subepiteliální depozice kolagenu. Patogeneticky se na vzniku onemocnění zřejmě podílí abnormální metabolismus kolagenu, vliv bakteriálních toxinů a některých léků (především nesteroidních antiflogistik a inhibitorů protonové pumpy). Intenzita vodnatého průjmu spíše koreluje s tíží zánětlivých změn sliznice než vlastní šířkou kolagenové vrstvy.
U nemocných s vodnatým průjmem bez příměsi krve a normálním endoskopickým nálezem na sliznici tlustého střeva můžeme při odběru biopsií prokázat známky mikroskopické kolitidy (kolagenní nebo lymfocytární) až u 10 % pacientů. Histologické změny se často nacházejí pouze v některých segmentech tlustého střeva, proto jsou vždy doporučovány odběry z pravých částí tračníku a transversa. Pro kolagenní kolitidu jsou typické subepiteliální depozice kolagenu o tloušťce 7-100 um (norma je 1-7um), dalším nálezem je pak zmnožení počtu intraepiteliálních lymfocytů (IEL) a distorze krypt.
Průběh může být v akutních atakách, případně s trvalými chronickými obtížemi. U nemocných by kromě infekčních příčin průjmu měla být vždy vyloučena celiakie, která patří mezi asociované nemocnění.
Odběr biopsie z makroskopicky intaktní sliznice během kolonoskopie u nemocného s chronickým průjmem je jedním z kvalitativních indikátorů ASGE (stupeň 2C – na základě observačních studií).
V léčbě se používá nejčastěji budesonid v dávce 9mg/den po dobu 6 týdnů s následným postupným vysazením. V případě neúspěchu léčby budesonidem jsou indikovány aminosalicyláty, systémové steroidy nebo cholestyramin. Součástí léčebného režimu je vysazení případného provokujícího léku (nejčastěji nesteroidního antiflogistika, případně inhibitoru protonové pumpy) a symptomatická léčba průjmu nejčastěji loperamidem. V případě relapsu je terapie obdobná jako při první atace. U refrakterních forem je v literatuře popisován efekt ileostomii.
Závěr:
Odběr vícečetných biopsií z průběhu celého kolon u nemocných s chronickým průjmem a normálním endoskopickým nálezem je v současnosti součástí správní klinické praxe. U naší pacientky vedl ke stanovení diagnózy kolagenní kolitidy a umožnil nasazení účinné léčby.