Krátké zprávy

22.12.2014

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS ze dne 6.12.2014

Jednání se uskutečnilo v rámci Vzdělávacích a diskuzních dnů v Karlových Varech.

11.5.2014

Zápis z jednání výboru ES ČGS ze dne 25.4.2014

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS, které se uskutečnilo v Hradci Králové

6.7.2013

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS 13.6.2013

Zápis z jednání výboru ESČGS, které se uskutečnilo tentokrát v Ostravě.

6.7.2013

XVII. Hradecké gastroenterologické a hepatologické dny - zpráva z akce

Podrobnou zprávu z této tradiční akce s mezinárodní účastí můžete nalézt na webu endoskopické sekce:

27.3.2013

Biopsie klíčovou dírkou

Vincent Zoundjiekpon a kolektiv lékařů z Centra péče o zaživací trakt publikovali na webu ES ČGS názorný návod biopsie u submukózn…

Nacházíte se: Hlavní stránka případ měsíce 2010 Listopad Jejunokolická píštěl jako komplikace Crohnovy choroby

Jejunokolická píštěl jako komplikace Crohnovy choroby

21.11.2010, Petr Vítek

Muž ve věku 47 let byl vyšetřen ambulantním gastroenterologem pro bolesti břicha, zvracení a váhový úbytek. Při gastroskopii byl nález enormě dilatovaného žaludku s pylorostenózou s ulceracemi. Konzervativní terapie PPI včetně hospitalizace s parenterální výživou nebyla úspěšná, H. pylori nebyl prokázán.

Nemocný byl indikován k operačnímu výkonu – resekci žaludku typu Bilroth II. Pooperační průběh byl komplikován rozvojem ileu, proto byla nutná reoperace s měsíčním odstupem kdy byla provedena adheziolýza v terénu rozsáhlé plastické peritonitidy. Histologie z resekátu prokázala peptický vřed a erozivní hnisavý zánět, nebyly prokázány granulomy.
 
Nemocný byl s minimálními dyspeptickými obtížemi rok ambulantně sledován, po roce však došlo k rozvoji průjmů a těžké malnutrice s váhovým úbytkem 12kg (20% tělesné hmotnosti) během 3 měsíců. Ambulantně byl vyšetřen gastroskopicky s nálezem ulcerací v anastomóze (obrázek 1), a drobné jejunojejunální píštěle v odvodné kličce (obrázek 2,3). Kolonoskopie prokázala mnohočetné ulcerace v terminálním ileu, histologický nález byl typický pro Crohnovu chorobu.
 
Stav byl přehodnocen jako nespecifický střevní zánět s primární manifestací v horním GITu, nemocný byl odeslán k hospitalizaci, byla podávána parenterální i enterální výživa, terapie ATB, kortikoidy i aminosalicyláty s částečným efektem, stále trvaly průjmy.
 
Při kontrolní gastroskopii byl však jednoznačný nález jejunokolické píštele průchodné pro endoskop (obrázky 4,5). Na základě nálezu píštěle a rozvinutého malasimilačního syndromu bylo vysloveno podezření na syndrom bakteriálního přerůstání a indikována dlouhodobá terapie ciprofloxacinem. Při této terapii ustoupily průjmy a nemocný přibral 7 kg za tři měsíce.
Ve zlepšeném stavu byl nemocný indikován k operačnímu výkonu na vyšší pracovišti, kdy byla provedena resekce jejunokolické píštěle i části transversa.
 
Po operaci byla nasazena terapie azathioprimem, na které je nemocný doposud (již 6 let) v kompletní klinické, endoskopické i histologické remisi. (obrázky 6,7).
 
Závěry:
1. U nemocného s H.p. negativní vředovou chorobou bychom zvláště v případě komplikací (pylorostenóza) měli pomyslet na možnost Crohnovy choroby s postižením horního GITu.
2. Trvající průjmy v rámci malasimilačního syndromu při IBD mohou být způsobeny syndromem bakteriálního přerůstání například při vnitřních píštělích. Dlouhodobá terapie ATB a chemoterapeutiky může nemocného připravit k definitivnímu řešení, kterým je obvykle až chirurgický výkon.
 
Diskusní připomínky včetně názoru na případné vysazení imunosuprese po 5 letech remise můžete po Vašem přihlášení uvést v diskusním fóru.