Krátké zprávy

22.12.2014

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS ze dne 6.12.2014

Jednání se uskutečnilo v rámci Vzdělávacích a diskuzních dnů v Karlových Varech.

11.5.2014

Zápis z jednání výboru ES ČGS ze dne 25.4.2014

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS, které se uskutečnilo v Hradci Králové

6.7.2013

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS 13.6.2013

Zápis z jednání výboru ESČGS, které se uskutečnilo tentokrát v Ostravě.

6.7.2013

XVII. Hradecké gastroenterologické a hepatologické dny - zpráva z akce

Podrobnou zprávu z této tradiční akce s mezinárodní účastí můžete nalézt na webu endoskopické sekce:

27.3.2013

Biopsie klíčovou dírkou

Vincent Zoundjiekpon a kolektiv lékařů z Centra péče o zaživací trakt publikovali na webu ES ČGS názorný návod biopsie u submukózn…

Nacházíte se: Hlavní stránka případ měsíce 2010 Září Časná plochá léze středního jícnu řešená endoskopickou resekcí

Časná plochá léze středního jícnu řešená endoskopickou resekcí

12.9.2010, Jan Martínek

46-letý pacient (nekuřák, bez abusu alkoholu) odeslán z jiného pracoviště pro nález, běžným endoskopem téměř neviditelný (obr. 1). Léze byla ve střední části jícnu a biopsie ukazovaly vysoký stupěň intraepiteliální neoplasie.

Na našem pracovišti jsme provedli vyšetření včetně NBI a chromoendoskopie s Lugolovým roztokem (obr. 3, 4 a 5), kde byla patrná plošná léze bez ulcerace, bez prominence (IIb), velikosti 5x2 cm. Biopsie potvrdily přítomnost vysokého stupně intraepiteliální neoplasie vycházející z dlaždicobubněčného epitelu.
Pacient byl léčen endoskopickou resekcí metodou EMRL (ligátor, bez podpichu), resekce provedena dvěma řezy (obr. 6 a 7), vzorky 25x16 mm a 35x21 mm, histologicky prokázána parakeratoza a intraepiteliální neopasie typu low i high grade. Stav po endoskopické resekci ukazují obr. 8, 9 a 10. Dva měsíce po výkonu došlo ke kompletnímu zhojení sliznice jícnu malou podélnou jizvou (obr. 11 a 12).
Kasuistika přináší několikeré poučení: plošné léze jícnu nejsou vždy dobře patrné v běžném endoskopickém obraze, případ ukazuje na užitečnost jednoduché chromodiagnostiky Lugolovým roztokem, která přinesla jednoznačně nejlepší endoskopický obraz. Díky ohraničení léze byla snadnější i endoskopická resekce.
V terapii pacienta jsme zvažovali i radiofrekvenční ablaci. Nicméně výhodou endoskopické resekce je možnost kompletního histopatologického vyšetření. V případě provedení RFA bychom bývali neměli k dispozici výsledek histopatologického vyšetření. Proto se domníváme, že podobné léze je lépe řešit endoskopickou resekcí. RFA je možno zvažovat u lézí větších, např. postihujících celou cirkumferenci jícnu. RFA je navíc finančně daleko náročnější.