Krátké zprávy

22.12.2014

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS ze dne 6.12.2014

Jednání se uskutečnilo v rámci Vzdělávacích a diskuzních dnů v Karlových Varech.

11.5.2014

Zápis z jednání výboru ES ČGS ze dne 25.4.2014

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS, které se uskutečnilo v Hradci Králové

6.7.2013

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS 13.6.2013

Zápis z jednání výboru ESČGS, které se uskutečnilo tentokrát v Ostravě.

6.7.2013

XVII. Hradecké gastroenterologické a hepatologické dny - zpráva z akce

Podrobnou zprávu z této tradiční akce s mezinárodní účastí můžete nalézt na webu endoskopické sekce:

27.3.2013

Biopsie klíčovou dírkou

Vincent Zoundjiekpon a kolektiv lékařů z Centra péče o zaživací trakt publikovali na webu ES ČGS názorný návod biopsie u submukózn…

Nacházíte se: Hlavní stránka případ měsíce 2011 Srpen Vývoj sonografického obrazu jaterního hematomu

Vývoj sonografického obrazu jaterního hematomu

7.8.2011, Přemysl Falt

Jaterní hematomy vznikají nejčastěji po zevních traumatech. Naštěstí poměrně vzácně mohou komplikovat diagnostické a terapeutické zákroky jako jaterní biopsie, perkutánní transhepatální drenáže žlučových cest (PTD), endoskopické retrográdní cholangiografie (ERCP), drenáže jaterních abscesů nebo některé chirurgické zákroky (cholecystektomie). Raritní jsou spontánně vzniklé hematomy, většinou za přítomnosti koagulopatie (viz příspěvek dr. Kajzrlíkové Spontánní krvácení do levého jaterního laloku jako komplikace antikoagulační terapie 19.6.2011). Posttraumatické hematomy bývají častěji subkapsulární, iatrogenní spíše intraparenchymatózní.

Ultrazvukové vyšetření břicha (USG) je základním vyšetřením při podezření na jaterní hematom. Čerstvý hematom bývá hypoechogenní a neostře ohraničený, během 1-2 dnů od svého vzniku se organizovaním koagul postupně zvyšuje jeho echogenita a hematom se ohraničuje. Postupně se během 4-5 dní kolikvací obsahu echogenita snižuje, hematom se ohraničí a v ideálním případě se postupně organizuje a zresorbuje. Vedlejším nálezem může být volná tekutina v dutině břišní nebo pleurální (hemoperitoneum, hemothorax).

Uvádím případ 65-letého pacienta s obtížnou levostrannou hepatikolitiázou, který podstoupil zavedení perkutánní transhepatální drenáže cestou pravého hepatiku před plánovanou cholangioskopickou intervencí. Dva dny po zavedení se objevily tupé bolesti v pravém hypochondriu a v pravém rameni (frenikový příznak). Laboratorně došlo k elevaci transamináz, poklesu hemoglobinu a vzestupu CRP. USG ukázalo rozsáhlé hypo- až anechogenní neostře ohraničené ložisko pravého jaterního laloku (segmentů V, VI a VII) vel. 90x60x50 mm (obrázek 1). S pomocí kontrastního CT břicha bylo vyloučeno další krvácení do ložiska a stav byl řešen konzervativně podáním transfúzí a antibiotické profylaxe. 3. den došlo k určitému ohraničení a zvýšení echogenity hematomu (obrázek 2 a 3). 8. a 15. den dochází k demarkaci ložiska a snižování echogenity obsahu (obrázek 4 a 5). 19. den byla vzhledem k laboratorním známkám infekce provedena CT navigovaná drenáž s následným zmenším obsahu (obrázek 6), v dutině jsou patrny bublinky plynu po drenáži. 50. den je patrná další regrese velikosti ložiska (obrázek 7) a je vytažena perkutánní drenáž. 4 měsíce po vzniku hematomu je na CT vyšetření patrné jen drobné hypodenzní residuum vel. 12 mm (obrázek 8).