Krátké zprávy

22.12.2014

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS ze dne 6.12.2014

Jednání se uskutečnilo v rámci Vzdělávacích a diskuzních dnů v Karlových Varech.

11.5.2014

Zápis z jednání výboru ES ČGS ze dne 25.4.2014

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS, které se uskutečnilo v Hradci Králové

6.7.2013

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS 13.6.2013

Zápis z jednání výboru ESČGS, které se uskutečnilo tentokrát v Ostravě.

6.7.2013

XVII. Hradecké gastroenterologické a hepatologické dny - zpráva z akce

Podrobnou zprávu z této tradiční akce s mezinárodní účastí můžete nalézt na webu endoskopické sekce:

27.3.2013

Biopsie klíčovou dírkou

Vincent Zoundjiekpon a kolektiv lékařů z Centra péče o zaživací trakt publikovali na webu ES ČGS názorný návod biopsie u submukózn…

Nacházíte se: Hlavní stránka různé Cestopisy Přes Poon Hill do Pokhary (Nepál 2011)

Přes Poon Hill do Pokhary (Nepál 2011)

1.7.2012, Ivana Mikoviny Kajzrlíková

Putování udolím Kali Gandaki je po přechodu nehostinného sedla Thorung La dosti odlišné. Po tom, co jsme dorazili z Muktinathu do Jomsonu – asi největšího města na celém okruhu kolem Annapuren, kde je i letiště s pravidelnými linkovými lety do Pokhary a dále do Kathmandu, jsme byli nepříjemně překvapeni, že z Jomsonu až do Pokhary se dá již dostat autobusem.

Chtěli jsme dále trekovat, ale po zjištění, že trasa treku vede stejnou cestou, kterou jezdí džípy a autobusy, jsme zvolili přejezd mezi Jomsonem a Tatopani autobusem, jako většina turistů. Po několika hodinách adrenalinové jízdy na hraně srázu k řece jsme však stejně raději předčasně vystoupili a do Tatopani došli pěšky.
Vesnice Tatopani ve výšce 1200 m.n.m. s tropickým vlhkým klimatem pro nás byla po dvanácti dnech cesty příjemným zastavením. Po relaxaci v místních vyhlášených horkých pramenech je možné sjet autobusem přes Beni až do Pokhary nebo lze do Pohkary dojít horskou stezkou stoupající přes Gorepani na 3200m vysoký Poon Hill. Jelikož by měl být výhled z Poon Hillu jedním z nejkrásnějším v celých Himálajích, rozhodli jsme se pro druhou variantu, sbalili batohy a připravili se na další stoupání …
Rozhodli jsme se 2000m stoupání rozdělit do dvou dnů, první den jsme šli až do vesnice Sikha, odkud byl výhled na Nilgiri a masiv Dhaulagiri. Celou cestu jsme nepotkali téměř žádné turisty, bylo zřejmé, že většina jezdí autobusem až do Pokhary. Následující den jsme začali míjet trekaře jdoucí opačným směrem kratší výlety z Pokhary přes Poon Hill do Tatopani a zpět. Celý další den stezka vedla ostře do kopce přes Chitre do vesničky Ghorapani v 2800 m.n.m., kde jsme se ubytovali a před západem slunce ještě vyběhli na 3200m vysoký Poon Hill. Výhled z tohoto místa je opravdu uchvacující. Při jasném počasí je vidět celý masiv Dhaulagiri, Tukuche Peak, Nilgiri, Annapurna I, Annapurna South, Hiunchuli a Machapuchre. Nejlepší výhled by však měl být za svítání, proto jsme si druhý den ráno nařídili budíky a potmě s čelovkami ještě zamrzlou travou vyrazili opět na kopec. A spolu s námi asi další půlka vesnice … Vrchol byl již obsazen turisty čekajícími na východ slunce, mezi rozestavěnými stativy se proplétali místní prodávající horký čaj. Okamžik, kdy sluneční paprsky pohladily himálajské vrcholy, byl však důstojným rozloučením s velehorami i krásnou tečkou za celým okruhem kolem Annapuren.
Dnes už nás čekalo pouze 2000m zničující ostré klesání do Naya Pul, kde jsme chytli odvoz dále do Pokhary, které nás upozornilo, že už je nejvyšší čas skončit s chůzí a prohlédnout si ještě před odletem krásy Káthmándského údolí.