Krátké zprávy

22.12.2014

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS ze dne 6.12.2014

Jednání se uskutečnilo v rámci Vzdělávacích a diskuzních dnů v Karlových Varech.

11.5.2014

Zápis z jednání výboru ES ČGS ze dne 25.4.2014

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS, které se uskutečnilo v Hradci Králové

6.7.2013

Zápis z jednání výboru Endoskopické sekce ČGS 13.6.2013

Zápis z jednání výboru ESČGS, které se uskutečnilo tentokrát v Ostravě.

6.7.2013

XVII. Hradecké gastroenterologické a hepatologické dny - zpráva z akce

Podrobnou zprávu z této tradiční akce s mezinárodní účastí můžete nalézt na webu endoskopické sekce:

27.3.2013

Biopsie klíčovou dírkou

Vincent Zoundjiekpon a kolektiv lékařů z Centra péče o zaživací trakt publikovali na webu ES ČGS názorný návod biopsie u submukózn…

Nacházíte se: Hlavní stránka různé Cestopisy Skrytá krása Lalibely (Etiopie 2009)

Skrytá krása Lalibely (Etiopie 2009)

17.8.2010, Ivana Kajzrlíková

       Tajemné skalní chrámy v Lalibele v Etiopii nepatří k masivně turisticky navštěvovaným místům, přesto jsou označovány osmým divem světa a zaslouží si náležitou pozornost.

       Místo s původním názvem Roha je pojmenováno po králi Lalibelovi z dynastie Zagwe, který vládnul Etiopii ve 12. století. Po narození ho podle pověstí obklopil roj včel, proto ho jeho matka pojmenovala Lalibela, což znamená „Včely uznávají jeho vznešenost“. O vzniku chrámů koluje několik legend. Podle jedné musel Lalibela ze strachu před starším bratrem uprchnout do Jeruzaléma a na základě svých poznatků nechal v Etiopii postavit skalní chrámy, další legenda říká, že jak Lalibela, tak jeho starší bratr měli snovou vizi o Jeruzalému, andělech a nebesích a promluvil k nim Ježíš, načež starší bratr abdikoval ve prospěch mladšího Lalibeli. Každopádně většina etiopanů věří, že chrámy vystavěl sám Lalibela pouze s pomocí andělů.
       Kostely se dělí na severní komplex (Bet Medhane Alen, Bet Maryam, Bet Danagel, Bet Golgota, Bet Mikael), který představuje pozemský Jeruzalém, a jižní komplex (Bet Emanuel, Bet Mercurios, Bet Abba Libanos, Bet Gebriel-Rafael) symbolizující nebeský Jeruzalém. Oba komplexy jsou odděleny potokem s příhodným názvem Jordán. Zcela mimo tyto chrámy stojí osamocený Bet Giyorgis, který jako jediný není zakrytý. Nad ostatními chrámy jsou ocelové kontrukce chránící je před deštěm a erozí.
       Všechny kostely jsou dodnes funkční a slouží se v nich mše. Naše návštěva připadla na den Svatého Michala, takže nejvíce věřících byla soustředěna v Bet Mikael. Kněží zde také mají hlavní a poslední slovo. Do některých chrámů dodnes nechtějí vpustit archeology a stále zde existují obrazy a knihy, které doposud nebyli vědecky prozkoumány, takže nikdo ještě přesně neví, jaká tajemství mohou chrámy ukrývat ...
       Text Ivana Kajzrlíková, foto Rudolf Mikoviny